Nastartování samospádu

Tento článek bude krapet filozofického ražení a nese zvláštní ale snad výstižný název, jak se pokusím vysvětlit dále. Nelehko se popisuje, co myslím tím výrazem „spád“ –  v češtině bych mohl použít i podobně zabarvená slova jako třeba bzukot, mravenčení nebo vzruch, z cizích jazyků bych si vypůjčil výrazy jako je trakce nebo momentum. Určitě pochopíte, co mám na mysli, když poukážu na živé a prosperující komunity, které známe z našeho okolí. Spádem myslím stav, kdy se okolo vás děje pořád něco nového, něco co vás obohacuje, nabíjí vás energií a vnitřně vás nutí se do víru také přidat.

Koukněte se na českou komunitu a na to všechno, co se v ní děje – různé tématické srazy se dějí všude možně po republice snad každý druhý týden (stačí chvíli sledovat Srazy.info), česká blogosféra po chvilce útlumu utěšeně rozkvétá (nové články na Java.cz jsou teď snad každý druhý den), kluci z CZ podcastu nás zásobují pravidelně skvělým novým dílem (a třeba proběhne i reinkarnace druhého skvělého českého podcastu WebAplikace), po republice vzniká řada GUGů, JUGů a kdo ví jakých všech UGů o večeřích Nerdů a Geek grupách nemluvě. Jedním slovem – české komunity se nastartovaly a žijí už samospádem.

Celá řada lidí, která se dostala do tohoto dění má přirozené nutkání nejen spotřebovávat, ale také tu energii komunitě vracet a tím dál pohánět celé to soukolí lidské energie a vášně. Na samotném začátku bylo pouze několik lidí, kterým se podařilo nabalit kouli, která se teď už valí sama.

Po tomto úvodu bych chtěl položit několik otázek, které se mi honí hlavu a kvůli kterým píšu tenhle článek:

„Je možné z firmy orientované na vydělávání peněz vytvořit elektrizující komunitu?“
„Existuje limit velikosti společnosti, kde toho již nelze dosáhnout (alespoň ne jako celku)?“
„Je možné spád udržet dlouhodobě nebo se jednou musí nutně zpomalit nebo úplně zastavit?“

Jistě – každá společnost je v jistém slova smyslu komunita lidí se společným zájmem – nicméně to, co mám na mysli je něco, co jde za hranici společného místa, kam se chodí vydělávat peníze a odvádět perfektní práci na projektech.

Mám na mysli komunitu jako spolčení lidí, jejichž aktivita vede daleko za hranice toho, co se musí. Lidí, kteří se vzájemně překvapují novými nápady, pomáhají si je realizovat a naplňovat si společné sny.

Podobné nadšení vidím u lidí, kteří se pouští v malém týmu do startupů, ale je možné něčeho podobného dosáhnout i ve větší firmě – řekněme ve firmě naší velikosti – 60 lidí? Jisté náznaky okolo sebe vidím – namátkou vzpomenu třeba žijící blog Et-Netery s jejich současným nadšením okolo Scaly, v jisté době hodně žijícími weby MoroSystems nebo AspectWorks nebo zajímavými počiny lidí ze Symbia (třeba letošní PF nebo spoluorganizace hradeckého TedX) či Inmite se snem svobodné firmy.

Jsou to ale opravdově projevy žijící komunity skrze celou firmu nebo jen malé aktivistické skupinky či dokonce jednotlivci uvnitř? Je možné vybudovat plně žijící komunitu skrz celou společnost od nebo se začne od určitého množství lidí neúprosně naplňovat paretovo pravidlo 80:20? Je možné komunitně spojit i zájmově relativně odlišné skupiny lidí uvnitř firmy, jakými třeba je obchod, vývoj, operations, marketing a další specializace?

Tyhle otázky se mi honí hlavou, když přemýšlím o tom, jestli se nám ve Forrestu podaří překročit paretův stín a získat ten kýžený spád. Aktivity, které by k tomu mohly vést se množí – počínaje hackathonem přes pitch day, naším novým blogem, dnešní bar campem až po čistě oddechové akce jako jsou cyklovýlety,  běžecké akce a plno dalšího.

Jsem jistý, je, že kvalitních lidí na nastartování spádu máme ve Forrestu dost (a na dnešním barcampu se mi to znovu potvrdilo) – jen často necítí potřebu se angažovat nad rámec „svého projektu“. Společnosti, které spád mají, dokáží dělat neuvěřitelné věci, takže bojovat za něj určitě stojí za to.

Spád je bohužel něco, co se nedá nařídit – spád může jen samovolně vzniknout. Kultura společnosti je v tomto směru věc naprosto klíčová a kulturu společnosti vytváříme každý z nás, každý den, každým svým činem.