Tento článek bude krapet filozofického ražení a nese zvláštní ale snad výstižný název, jak se pokusím vysvětlit dále. Nelehko se popisuje, co myslím tím výrazem „spád“ – v češtině bych...

Tento článek bude krapet filozofického ražení a nese zvláštní ale snad výstižný název, jak se pokusím vysvětlit dále. Nelehko se popisuje, co myslím tím výrazem „spád“ – v češtině bych mohl použít i podobně zabarvená slova jako třeba bzukot, mravenčení nebo vzruch, z cizích jazyků bych si vypůjčil výrazy jako je trakce nebo momentum. Určitě pochopíte, co mám na mysli, když poukážu na živé a prosperující komunity, které známe z našeho okolí. Spádem myslím stav, kdy se okolo vás děje pořád něco nového, něco co vás obohacuje, nabíjí vás energií a vnitřně vás nutí se do víru také přidat.
Koukněte se na českou komunitu a na to všechno, co se v ní děje – různé tématické srazy se dějí všude možně po republice snad každý druhý týden (stačí chvíli sledovat Srazy.info), česká blogosféra po chvilce útlumu utěšeně rozkvétá (nové články na Java.cz jsou teď snad každý druhý den), kluci z CZ podcastu nás zásobují pravidelně skvělým novým dílem (a třeba proběhne i reinkarnace druhého skvělého českého podcastu WebAplikace), po republice vzniká řada GUGů, JUGů a kdo ví jakých všech UGů o večeřích Nerdů a Geek grupách nemluvě. Jedním slovem – české komunity se nastartovaly a žijí už samospádem.
Celá řada lidí, která se dostala do tohoto dění má přirozené nutkání nejen spotřebovávat, ale také tu energii komunitě vracet a tím dál pohánět celé to soukolí lidské energie a vášně. Na samotném začátku bylo pouze několik lidí, kterým se podařilo nabalit kouli, která se teď už valí sama.
Číst dál …