Právě prohledáváte archívy pro kategorii JavaScript.
V prosinci jsem znovu řešil problém s kódováním českých znaků při AJAXové komunikaci se serverem. Znovu říkám proto, že jsem stejný problém řešil před pár měsíci, ale řešení jsem stihnul úplně zapomenout. Tentokrát jsem si ale poklepal na čelo a říkám si: “Furo tvá paměť se horší, zapiš to nebo nad tím budeš za měsíc trávit čas znovu”.
Absolutním Cimrmanovým rýmem začínám další ze série článků o Javascriptu. V něm bych chtěl rozebrat pár postřehů při práci s časovači (timery) v JavaScriptu. Ty se používají k lecčemu – při jQuery animacích, zobrazování aktuálního času, periodickém dotazováním serveru atp. Intuitivně jsme vždycky tušili, že jejich časování nemusí být úplně přesné, ale přesto jsme hrubě podcenili význam pro aplikaci, pro kterou je aktuální čas zásadní.
Stáli jsme před relativně jednoduchým problémem. Odpočítávat čas do okamžiku T a vypočítávat slevu v ceně na základě času, který do okamžiku T zbývá. Samozřejmě všechny údaje (ať čas nebo cena) musely být u všech klientů naprosto stejné a musely se měnit každou vteřinu. Tento jednoduchý problém nás ale docela potrápil a proto vznikl tento článek, který by měl zachytit problémy a jejich řešení.
V minulém článku, ve kterém jsem se zabýval JavaScript Closures, jsem se zmiňoval o tom, že mě k jejich studiu donutilo používání efektů z knihovny jQuery. Také jsem sliboval, že o svých zkušenostech něco málo napíšu v dalším článku. Nuže směle do toho.
jQuery je obecná knihovna obalující odlišné implementace (více než odlišnosti jazyka, míním odlišnosti práce s DOM reprezentací) JavaScriptu v běžně používaných prohlížečích. Efekty jsou pouze její minoritní částí, kterou možná většina vývojářů pracujících s jQuery ani nevyužívá. Jelikož jsem hračička, koketoval jsem s efekty už od první chvíle, kdy jsem s jQuery začal. Z globálního pohledu musím říct, že mě překvapuje, že tyto efekty fungují velmi dobře skrze všechny podporované prohlížeče a kupodivu jsou poměrně svižné i na pomalejších počítačích (pomalejšími mám na mysli, průměrný počítač koupený před 3-4 lety). Základní použití je velmi jednoduché a zvládne ho i člověk, který s JavaScriptem a jQuery teprve začíná. Kromě základních efektů dodávaných přímo jako součást jQuery Core (show, hide, toggle, fadeIn, fadeOut, animate), je k dispozici ještě oficiální dodatečná knihovna s widgety a dalšími effekty známá jako jQuery UI (zde najdete řadu dalších pěkných efektů, které byly kdysi součástí js knihovny interface.js).
Pokud máte zájem o to shlédnout některé z animací, které jsme pro naše zákazníky vytvořili, zde nabízím pár odkazů:
)Javascript používám několik let, snad už od doby kdy jsem na univerzitě začal koketovat s webem. Celou dobu ho používám jen na jednoduché skriptování bez ambic na jakýkoliv propracovanější programovací model. S nástupem kvalitních frameworků jako je třeba jQuery, PrototypeJS, MooTools, Script.aculo.us a další, je člověk přinucen ponořit se do tajů JavaScriptu hlouběji a narazí na věci o kterých se mu před tím ani nesnilo. V tomto článku bych se s vámi rád podělil o pár zkušeností a především odkazů na kvalitní články o tzv. Closures v JavaScriptu. Dopředu upozorňuji, že nejsem žádný JavaScript guru a že čerpám především z odkazovaných článků a z několika projektů, kde jsem díky jQuery a DWR s closures přišel do styku.