Hned na začátku upozorňuji, že kdo očekává technické informace bude zklamán. Tento článek je spíš takovým zamyšlení nad tím, co znamená pro vývojáře slovo Release (nebo chcete-li český ekvivalent Spuštění). Z jednoho úhlu se na toto slovo můžeme dívat jako na měřítko času – obyčejní lidé měří čas v rocích, měsících a dnech, úředníci a ekonomové měří čas na zdaňovací období a kvartály, učitelé měří čas na semestry a pololetí a my vývojáři na milestony a releasy.
Existuje další pohled – osobní. Jaké pocity má člověk s tímto slovem spojeny. Nevím jak ve vašem případě, ale v mém je toto slovo spojeno s lehkým mrazením v zádech, pocitem úlevy a hrdosti. Přestože jsem těch releasů zažil poměrně dost, mám při každém podobný pocit jako když herec vchází na scénu před diváky – má za sebou plno zkoušek, je si v podstatě jistý, že pro úspěch udělal maximum – nikdy si ale nemůže být 100% jistý jak to nakonec dopadne.
I v případě, že vytrháváte milestony měsíc co měsíc a release zažíváte několikrát do roka – každý z nich je v něčem stejný a v něčem jiný. Releasy jsou si podobné ve shonu a napětí, které je předchází. V období před ním ustupuje vše včetně osobního života do pozadí a pozornost se soustředí k jedinému středobodu a to je plánovaný den spuštění. Dokončují se testy, ladí se poslední chyby, zkouší se všechno možné, co dokáže aplikaci položit na lopatky. Pak přijde ten den – aplikace se rozběhá na finální infrastruktuře, oživí se linky a je to venku. V tu chvíli přichází ten zvláštní pocit. Je to zčásti pocit úlevy, že jsme proběhli cílovou rovinkou, ale na druhou stranu se vám hlavě začnou rojit myšlenky typu: Teď se na to začnou koukat desítky lidí. Nezapomněli jsme na něco? Jak je to se zatížením serveru? Byly naše předpoklady a odhady správné?
Dřív jsem pracoval převážně na dlouhodobých projektech, nasazovaných na intranetech firem a státních institucí. Zde se k období releasu vázala jiná , svým způsobem také zvláštní, atmosféra spojená se školením uživatelů, zahřívacím provozem na produkčním prostředí a akceptačním řízením. Těch releasů bylo podstatně méně – naší mantrou byl v té době RUP a iterativním vývojem jsme se oháněli spíš jen aby se neřeklo. Tím větší událostí byl každý z nich.
V poslední době – a možná je to tím, že pracuji ve Forrestu, se situace z mé perspektivy zcela změnila. Iterativní vývoj už není jen buzzword – maximální release cykly jsou 2 měsíce, často i kratší podle typu projektu. Aplikaci, kterou vytvoříme používá řádově daleko větší množství lidí, než v případě aplikací na intranetech – je to koneckonců také něco, čím se člověk může pochlubit – už jen proto, že kamarád, bývalý kolega nebo spolužák či příbuzný mají ty aplikace na dosah ruky. Samozřejmě, že za aplikacemi stojí daleko větší množství lidí než samotný vývojář, ale je takový příjemný pocit ukázat na web a mít možnost říci „tohle je kus mojí práce“ 
. Neřkuli potkat v televizi, billboardech nebo plakátech reklamu na něco, pro co jste vy vytvářeli webový background.
Proč to vlastně všechno píšu? Je to taková moje malá oslava releasu – toho včerejšího. Na webu G2 dnes přibyla nová sekce blogy, což je od webu Trotina Auto další release většího projektu za poslední půl rok. Začíná mi krátké období oddychu než se začne blížit zase ten další RELEASE.
A jak vy prožíváte a oslavujete svůj Release Day?
Mam pocit, ze je to vsude podobne. Cim vic se blizi onen release day, tak tim vic vsichni trneme a modlime se jak to dopadne, jestli jsme udelali vse co jsme mohli pro uspesny release atd.
Zrovna ted jsme (NetBeans) tesne pred cilem. Situace je o to pikantnejsi, ze nemame jen release a dost, ale ze uvolnujeme i nekolik Release kandidatu, ktere muze testovat i komunita. No a jako obvykle ty nejvetsi speky se nachazeji tesne pred releasem, ale na to uz jsme si vsichni zvykli.
Takze vsem hodne uspesnych uvolneni v nasledujicich dnech, tydne, mesicich i letech.
Lukas.