6 komentáře “Co tvoří produktivní prostředí?

  1. To Dagi: Manažeři to někdy nechtějí slyšet, někdy poslouchají, ale nemění, a nebo se to k nim ani nedostane. Mám averzi k byrokraticky přebujelým a velkým firmám.

    Myslím, že by se tento článek mohl jmenovat něco jako: Programátorský ráj. Já jsem měl to štěstí, že jsem začal dělat ve firmě Simple Way s.r.o. Produktivní prostředí, o kterém je řeč, mi od té doby přijde jako samozřejmost. O to víc jsem byl v šoku na svém prvním bodyshopu. Nespokojte se s málem a produktivní prostředí tvrdě vyžadujte! Jste ve výhodné vyjednávací pozici. I když chápu, že někde to nemá ani cenu (tam se nabízí jediné řešení).

  2. Velké díky za článek, který mi mluví z duše. Opravdu dlouho se mi nestalo, že by někdo dokázal tak přesně popsat to, co se mně samotnému honí hlavou. Klobouk dolů, dal bych to jako povinné čtení už dětem ve škole 🙂

  3. Zatim jsem precetl jen kousek clanku, ale souhlasim. LIDE JSOU ZAKLAD A MUSI SPOLU VYCHAZET. Co nesnasim je, ze kdyz si nekdo mysli, ze je nejchytrejsi na svete a nebo ze cim hlasiteji mluvi tim vic ma pravdu. 😀 Dobre spolu vychazet v projektu je polovina uspechu…

  4. Mě vždycky zatrne, když slyším, jak se o vývojářích mluví jako o „zdrojích“. Někdy má smysl tento výraz sice použít, ale když se bere vážně …

  5. Vskutku pekny clanok.
    Som rad ze pracujem vo velmi mladej firme, kde si vedenie a ludia uvedomuju skutocnosti ktore boli opisane v clanku. Programator proste musi citit, ze jeho praca a hodnota, ktoru vyprodukuje ma zmysel a ohodnotenie jeho snahy je vnimane ako prinos pre neho aj pre firmu. Kolektiv a vedenie je podla mna na najvyssich prieckach co sa tyka hodnotenia pracovneho prostredia.

  6. V článku jsem právě chtěl naťuknout, že existují věci, které máme pod kontrolou a věci, které nikoliv. Pokud čtu v komentářích nářky na manažery (ano taky mám dost zkušeností s takovými manažery), týká se to především věcí, které nemáme pod kontrolou a nemůžeme je moc ovlivnit – v takovém případě nezbývá, než zvažovat setrvání v týmu (společnosti), kde nejsme spokojeni s daným stavem a nemůžeme to nijak změnit. To je jediná věc, kterou můžeme ze své pozice udělat.

    Co však bylo pro mě zajímavé, si díky článku uvědomit, jaké věci dokážu sám ovlivnit a na čem pro mě má tudíž smysl pracovat. Vzdělávání je podle mého názoru skoro věc vývojáře jako takového. Ze strany společnosti by měla být jistá podpora ve formě času, ohodnocení a např. nákupu literatury. Ovšem firma vzdělávání nemůže nutit – to je už na lidech.

    BTW taky se mi ve firmách běžně stávalo, že se sice nakoupila literatura, ale nikdo ji nečetl, protože vývojáři jako takoví prostě zájem neměli.

  7. Proč manageři neslyši? Protože nespadáme do jejich škatulky jasně definovatelných věcí? Není dopředu jasné jak vše dopadne a v jakém časovém horizontu …

    Jinak moc pěkný příspěvek, jenom bych tam někam zakomponoval vzdělávání, které bylo nakousnuto (ať už je to v podobě pair-programing, který byl zmíněn, nebo prototypové projekty k ošahání nových technologií). Jedná se ještě o přísun kvalitní literatury, případně školení. Všichni přeci chceme jít dopředu 🙂

  8. To je zajimave, ze vsichni vyvojari maji na vec stejny pohled. Bohuzel ne vsichni manazeri na to chteji slyset…

  9. Jj, presne tak, amen. Kde to muzu podepsat? 😀 Ale jak pichne u srdce, kdyz to tak clovek cte a vzpomene si sam ve sve pracovni historii na monstrozni porusovani techto pravidel. A ze v mnoha ohledech jde spise o pravidla slusneho chovani a ucty jednoho cloveka k druhemu, nez u nejake natlapane postupy SW vyvoje. Bohuzel. Diky za krasne shrnuti. Jednou bych moc rad programoval v teamu, ktery splnuje alespon 3/4 zde popsanych postupu a pravidel. 😉

  10. Slyšeli jste slovo boží, amen. Ještě bych dodal, že jsem se setkal s firmou, která je ochotná pronajmout si zaměstnance za desítky tisíc měsíčně a pak jim nedá pořádnou židli a monitor, vskutku produktivní prostředí.